Rozběhli se proti sobě. Oba vykřikli: „Technika vládce: Ultimátní zbraň!” Bylo slyšet jenom rány, jiskření a nakonec výbuch. Vznikla obrovská tlaková vlna, která se nesla do okolí. Celé zápasiště zahalil hustý mrak prachu.
Najednou z mraku vyskočili Ran i Tom. V rukou drželi předměty, které ještě nikdo neviděl.
Ran držel stříbrnou tyč, která byla zakončená kovaným znakem blesku a celá vířila rudými blesky. Stejně jako Ran, měl Tom v ruce zbraň, ale ta byla rudá jako rozžhavené železo a na konci tyče, nebo hole, byl znak ohně a ten planul bílým plamenem.
Ti dva se znovu pustili do boje nablízko. Vypadalo to, že jsou oba na stejné úrovni. Při každém střetnutí jejich zbraní to vyvolalo menší tlakovou vlnu, což se moc nelíbilo Janě, která si neustále upravovala rozcuchané vlasy.

Po chvíli byli oba dva unaveni, že vzdali boj nablízko. Odskočili od sebe, oba drželi pevně svou zbraň a dívali se soupeři do očí. Jako by říkali “vzdej to’’, ale ani jeden se tak lehce nevzdal. Tom se rozhodnul zaútočit.
Natáhnul hůl a s lehkostí se špičkou dotknul země. Ta se zatřásla a vylétla z ní kulička rozžhavené horniny. Ted bylo zřetelně vidět, jak se vznášela před špičkou hole. Tom jednou rukou složil jednu jedinou pečeť. Kulička se roztrhla snad na desetitisíce kousku. Na Tomovi byli vidět, že se šíleně soustřeďuje.
„Technika hole: Déšť kulek!“ Všechny ty kousíčky žhavé lávy se roztočily, jako by zapnul mixér. Ran jen koukal na tu techniku s otevřenou pusou. (no co, už jste někdy viděli poletovat kusy lávy? Já ne:D).
Než se vzpamatoval, už se na něho řítilo tisícero kulek. Ten ve zmatku natáhnul hůl, složil pečeť. Hůl se v rychlosti vznesla před Rana a roztočila se do takové rychlosti, že ji nebylo vidět. Úplně jako by zmizela.
„Technika vládce: Kombinace hole a živlu – štít!“ Ran natáhnul ruku a před ní se zjevil plazmatický štít, který vířil blesky.
Tom jen vykřikl, „co to ku*a, to není možné, jak?“ Asi tušil, co bude následovat po srážce, a proto začal dělat pečetě a pravou rukou vytvořil kolem sebe pomyslný kruh a ruce dal do pečetě.
Ran se soustřeďovat na srážku, štít začal zářit. Ozval se menší výbuch, ale všechno bylo perfektně vidět. Ran je pomocí štítu nejenže odrazil, ale obrátil je na Toma a přidal jim bleskovou podstatu. Tom měl smrt v očích, jediné co mohl udělat, udělal.
Vykřikl: „KAI!” a pustil pečeť. Kolem Toma se rozhořel obrovský plamen. Kulky se blížily šílenou rychlostí, Tom si ze strachu z nárazu čapnul a chytnul si hlavu.
Ran jen vykřiknul, „no dělej, kde máš nějakou obranu?” 
„Tohle je moje nejsilnější obrana,“ nestačil ani doříct, protože dostal ránu jako by do něj narazila kometa. Štít se rozpadl jako by byl z papíru.
Ran se na místo, kam Tom dopadl, podíval se slzami a strachem v očích. Když se rozestoupil prach, všichni vykřikli a rozběhli se k Tomovi. Tom ležel na zemi, nehýbal se, a ani neprojevoval známky života. 
Obě ženy, nebo matky se rozplakaly a nebyly jediné. Ran klečel u Tomova těla a bolestně brečel.
Bylo jasné, že Tom by mrtvý. Ran brečel, ale náhle si vzpomněl na to, co viděl v televizi, viděl, jak oživovali lidi pomocí proudu.
Se slzami v očích vykřikl, „odstupte a to všichni!“ V tom návalu emocí se Ranovi rozžhnuly oči do čistě bílé barvy.
Vztáhnul ruku, soustředil se jenom na jedno jediné a to na záchranu Toma.
„Technika vládce: Úder čisté energie!”
Vykřiknul a odskočil. V rychlosti skládal pečetě. Mezitím se na nebi sbíhaly mraky a v momentu kdy Ran dokončil sled pečetí, do Toma udeřil blesk nesmírné síly. Ran přiskočil a přiložil na Tomovo tělo ruce ty se rozžhnuly do bíla a…
Po několika nepovedených pokusech, Ranova matka klekla k svému synovi.
„Už je konec, nepomůžeš mu.”
„Né, je to jedna možnost a pro tvou představu, já ho nenechám umřít!” 
Začal skládat pečetě, ale to nebylo jako u klasických technik. Pečetě skládal dobrých 20 minut, když je dokončil, přiložil jednu svou ruku na své srdce a druhou na srdce Tomovi. Oba vykřikli.

Následek techniky se dostavil hned z Ranova těla se vynořila malinká, bíle zářící kulička která po jeho ruce pronikla do těla Toma a opačně i Ran získal kus Tomovi síly. Po dokončení techniky se Ran zhroutil na zem do bezvědomí.
Po několika minutách čekání a obav se oba dva začali probouzet.
Obě mamy se s pláčem vrhly ke svým klukům. Najednou se odtrhli a vrazili jim pořádnou facku.
„Víš, jak jsme se bály?” řvaly sborově.
Uteklo několik hodin a kluci celou dobu přebírali své techniky.
„Já jsem nevěděl, že někdo umí spojit sílu hole a živlu. Jak si to dokázal?” 
„Normálka, sice mi to nešlo, ale po par pokusech sem to zvládnul.” 
„Mno já jsem to taky zkoušel, ale nikdy se mi to nepodařilo. Nemohl bys mi s tím pomoct?” prosil Tom.
„No jasně, že ti pomůžu, brácho,” oba se začali smát.
„A co to bylo za techniku, kterou si mi zachránil život?” 
„Tahle technika byla pod nadpisem životu nebezpečné. Ona vlastně přenese kus životní energie do jiného těla, ale vedlejší účinek je, že přenese popřípadě i kousek vlastností či schopností. Takže máš kus Bleskového živlu a já zase ohnivého, ale určitě ne tak silný jako má vládce daného živlu, ani ne z jedné pětiny.” 
„Jo a co říkáš na moji zbraň, cool co?” 
„To jo, ale moje je taky super, ale vyvolat ji bylo zatraceně těžký. Podepsat smlouvu, ale však ty víš.” Takhle se ti dva bavili dlouho do noci

Ráno se probudili za zvuku budíku a vydali se loudavým pohybem do jídelny. Ran si sednul na židli a prohlížel si ubrousek, který byl na stole. Najednou ubrousek vzplanul. Ran jenom s klidem pronesl, „a je to tu, ale že to bude tak brzo, to jsem nečekal.”

O pár hodin později, když se Tom díval na televizi, se mu při sáhnutí na ovládač televize začaly míhat mezi prsty male náboje, taky nebyl překvapený. 
„Musím s tím něco dělat,“ a odešel na cvičiště, kde potkal Rana, který mněl celé tělo v plamenech, ale bylo vidět, že to je jeho maximum.