Hlavní menu    Moje tvorba    Vaše tvorba    Spolecné projekty    Ostatní    Uživatel



 

 

Hlavní stránka
Něco o mě
Chat
( )
Odkazy
▪Spoilery
FF Naruto
▪Série
▪Jednorázovky
FF Harry Potter
▪Série
▪Jednorázovky
FF Ostatní
▪D. N. Angel
Originální tvorba
▪Cesta osudu
▪Kniha stínů
▪Články, úvahy atd...
Kejt
O Uživateli
Potomek dvou klanů
Evil or good
Jednorázovky
Raulon
O Uživateli
Vládci živlů
Jenorázovky
Shinoki
O Uživateli
Oznámení
Archangel
Jednorázovky
Nenávist a Smrt
Cheesik
O Uživateli
Shinobi dvou klanů
Tajná technika
Harry Potter - Jeden z mnoha
Luck Dem
O Uživateli
Jednorázovky
Jigoku Samurai
Spoilery (Anzai)
Anzai
P1NG
O Uživateli
All Night
Deamonic
O Uživateli
Krev Světla a Slzy Temnoty
tobi-sama
O Uživateli
naruto-bleach
naruto a bleach
Rochelle
O Uživateli
Zvuk zkázy
Sbírky
Jednorázovky
Fantastická zvířata a kde je najít
Fujiyuu Uchiha
O Uživateli
Jedna z devíti
Shiroi Are
Jedna z devíti: Po čtyřech letech
Sekko
O Uživateli
Černokňažka a Necromant
Jnao
O Uživateli
Narutov návrat I. - chuuninská skúška -
Jednorázovky
Narutov návrat II. -Strata blízkeho-
Lucky
O Uživateli
Ztracen v zapomění
Tenká čára
Qui trahendum tangite
jobek
O Uživateli
Naruto a Bůh smrti
Naruto a Bůh Smrti - prezentace síly
Nový sanin
Výcvikové středisko
Strážce brány
Harry Potter a Necromancer
4. Velká ninja válka
Přemožitel démonů
Guxim
O Uživateli
Harry Potter- Tahun Pertama
Harry Potter - Boj za svobodu
Harry Potter- Hrdina??
Amren
O Uživateli
Lepší život
naruto - kun
O Uživateli
Harry Potter a stratené učenie mágov
Naruto - Ťažké rozhodnutie
Titus
O Uživateli
Pokemon - Sinnoh league
Emily Cindy Mowmary
O Uživateli
Souboj Titánů
Gryf
O Uživateli
Naruto a prokletí které je darem
StarCraft vs StarWars
Bleach: Síla králů
Traileri na FF serie
Jednorázovky.
Harry Potter a síla čtyř
Arancar
O Uživateli
Harry Potter a Nový život
Markus
O Uživateli
Harry Potter a Taje magie
Myerel
O Uživateli
Les éléments invisibles de la vie
Daikara
O Uživateli
Jednorázovky
Když nás chtěli vyhnat.
Šance žít !
Bratři na zabití.
Jiný život I.
Ookami ningen.
Jiný život II.
vlastolordes
O Uživateli
Krv a slzy
kinkuro-san
O Uživateli
Návrat Namikazeho
Verxa
O Uživateli
the Dark, the Light, and the Grey
Môj najkrajší sen
Harry Potter a Bestiaire
kejhy
O Uživateli
Abrakadabra
zaza
O Uživateli
Harry Potter a světlo v temnotě
Lukasaku
O Uživateli
Cesta msty
Quesa
O Uživateli
Sulfia More
Jednorázovky
Staří vojáci nikdy neumírají
Příběhy tří... ehm, čtyř kouzelníků
Navak
O Uživateli
Prokletý
BAJAJA-KAR
O Uživateli
Atali
O Uživateli
Po pěti letech
Osudový boj
HP - Deník čistokrevné
Život ve stínu
Fairy Tail - Dračí děti
miki
O Uživateli
LáskaNinjaLoukaStrom
Navždy spolu
SaharuSanada
O Uživateli
Karioka World
Princ Tennisu(Prince of tennis)
Moje hvězda na konci Tunelu
Elitní Smrtijed
Strážce tajemství
Karen Alecta Black I.
Ginreishi(ochránci živlů) I.
Fruits Basket
Cesta za měsícem
Rikkaidai Fuzoku
Satan
Ginreishi(Ochránci Živlů) II.
Forever Together
Harryho Rozhodnutí (1)
The Last World
Potterova Zrada : Smrtijedi
NeAtTe
O Uživateli
Harry Potter a znamenie fénixa
Susan
O Uživateli
Co když se všechno změní?
Kanjira
O Uživateli
Přátelství a nenávist
Tasunis
O Uživateli
Reya
O Uživateli
Moc nikoho
Přání snů aneb Potter sebevrah
HP a pán zla
Démon spravedlnosti
HP a dech jednorožce
HP a dech jednorožce 2
HP and legend of the dark
ElisWolf
O Uživateli
Pták snící v kleci
Jednorázovky
Příběhy velké čtrnáctky
Nirvinus
O Uživateli
Syn svého otce
Leegy
O Uživateli
HP a Nová realita
Reaper
O Uživateli
Harry Potter: Probuzení
UedaAya
O Uživateli
Poslední ůtok
Cesta napříč Ayataro
Král Démonů
Gokusen I.
Black Sword Katie .
Mistr v Pokemonu
JigokuMaru
O Uživateli
Zlo a dobro
FT:Nekonečná láska
Zakladka dělá divi
Návrat Esne Black
Jednou a navždy
Přízrak temnoty
Yamato Nadeshiko Shichi Henge
Naruto,on je Nukenin
Návrat Slečny Raddle
Uedova sestřička I.
Konec KONOHY
Konoha Gakuen
Svatá Trojice
Feudální pán země Ohně
Naruto : Nukenin
Hp a Esne Blacková
Kai-san
O Uživateli
Nikol-chan
O Uživateli
Láska se Sunš nevyhýbá
Mitsuko
O Uživateli
Dívka s modrým tygrem
čtenářka
O Uživateli
Příběh Hyuri Mikon
Lord of Caer Azkaban
h0moun
O Uživateli
Novos Ordo Seclarum
SG Pegasus
xEternity
O Uživateli
Aryvenne
O Uživateli
Senna
O Uživateli
Bla Bla Bla
Zrušené
Zrušené
Zrušené
darksama
O Uživateli
Harry Potter a ...
LilithHekate
O Uživateli
Harry Potter a Majstri Elementov
BastaFidli
O Uživateli
Naruto: Mrtvý klan
juhy
O Uživateli
Návrat do Uzushiogakure
Filex9742
O Uživateli
Yami-san
O Uživateli
Maikeru
O Uživateli
Naruto - Fukutsu no seishin
sdragos
O Uživateli
akaj akuma
Sennin_Liesa
O Uživateli
Smrt není konec
Jednorázovečky
Nápravy
Ne všechno je spravedlivé
Naomie
O Uživateli
avanaka15
O Uživateli
N.U.T.
O Uživateli
Rozhodnout se
Žaneta
O Uživateli
Sonalesa
O Uživateli
frelength
O Uživateli
Albus Potter a nechcené dedičstvo
dark1987
O Uživateli
HP a Posel času
Trixirly
O Uživateli
bilales1
O Uživateli
Vzpoura
Doplňkové povídky Knížete Azkabanského
Západ Slunce nad Británií
Hrát podle pravidel
V tomto světě i v tom dalším
Naděje
Stellar
O Uživateli
Lost Soul
Lionsnake Chronicles - Hadí šach
Aritmancer
Sety
O Uživateli
Rámen ninja
Fairy Tail - Dark
Chyba - Pomsta - Láska
Harry Potter a rád Temného fénixa
HP - Dieťa z proroctva
Fairy Tail - Ranger
Tokyo Ghoul - Vnútorný nepriateľ
Pravá ruka štvrtého hokage
Chameleón
blade23mc
O Uživateli
Marsy
O Uživateli
zberateľ
O Uživateli
Pravdivá romance o květinářce a zablešenci
Mysterio
O Uživateli
Asami
O Uživateli
Bla bla bla
Neplatné
Kiru Uchiha
O Uživateli
Kronland
O Uživateli
Majo
O Uživateli
Spolupráce
Projekt Equillibrium 666
Elite Six
Unreal Tournament: Anime War
ExeqiuaS & Karlos-sama
Sentaku no Kurashi
V rekonstrukci
Download
FanFiction
Originální tvorba
Jiné
Galerie
Moje Arty
Vaše Arty
Apophysis
Jiné




Registrovat se

Pokec

Top List

TOPlist




6. Pařížská smetánka


Čtyři týdny byl James již v kurzu u sira Damiena a v sobotu večer měli jít na večírek k rodině Sagnierů. Alastorovi se to moc nelíbilo, ale neprotestoval. James se totiž těšil, že si užije další příjemné chvíle ve společnosti Sáry, čehož si Alastor také všimnul.

Již několikrát mu připomínal, že odsud jednou odejdou, ať si k tělu nepouští moc lidí, ale Jamesovi to bylo asi celkem jedno, nebo si z toho nic nedělal, že se s nimi pak rozloučí a třeba už nikdy neuvidí.

Za ty čtyři týdny se James také pokoušel vycítit jed v jídle, poslední týden se mu to i vedlo, ale ne všechny jedy dokázal vycítit. Alastor ho pokaždé pochválil za úspěch a za neúspěch byl potrestán bolestí břicha, nebo nevolností a podobně. James si myslel, že je to tvrdý trénink, ale stál za to, protože se mu to bude hodit.

Páteční večer se jako vždy sám přemístil do domku, který Alastor pronajal již po prvním týdnu ve Francii. Sice kolem toho bylo více zařizování, ale Alastorovi to nevadilo. Také sem tam vypomáhal jako hlídač na větších akcích, které místní šlechta pořádala.

„Jamesi, zítra tě nebudu doprovázet, budu tam hlídat, aby se něco nestalo, nevadí ti to?“ optal se ho Alastor s pochybnostmi v hlase.

„Neboj se o mě, dědečku. U tety jsem si musel zvykat, že jsem byl vždy na všechno sám,“ odpověděl mu s úsměvem a Alastor přestával chápat, kde se v něm ta dobrota a chuť odpouštět a také milovat bere.

„Dobrá, dneska půjdeš brzo spát, ať si na zítřek odpočatý. Sice budu hlídat, ale počítej s tím, že se podívám, jak umíš tančit. Možná bychom ti měli sehnat lepší oblek, než ten, který sis vyčaroval,“ prohodil a James se na něj podíval.

„Mně se líbí ten, co mám. Nebo máš už nějaký vyhlédnutý?“ optal se ho a Alastor se spiklenecky pousmál, mávnul hůlkou a z jeho ložnice do kuchyně na stůl přilétl vak na oblek.

„Rozbal to,“ poručil mu a James se dal to otevírání vaku.

Hned ho do očí uhodila bílá barva obleku, což ho překvapilo, ale také si všimnul, že je tam i černá košile se světle modrou kravatou.

„To je nádherné. Doufám, že Sára bude mít něco, co k tomu sedne,“ pronesl James a podíval se na Alastora, který se snažil skrýt úsměv.

„Neboj, to je také zařízené, jen se pak netvař překvapeně, až ti poděkuje za nové šaty,“ řekl a rychle zmizel z kuchyně, že musí v laboratoři něco narychlo dodělat. James se zasmál, znal tyhle chvilky, kdy si jeho děda nebyl jistý situací a tak vždy raději vyklidil pole.

„Jo a máš se pro ni také zítra stavit u nich doma. Adresu máš na pergamenu vedle večeře,“ křikl na něj ještě děda z chodby a už o něm toho večera neslyšel.

James šel spát brzy, tak jak mu děda řekl a spal celou noc v klidu a bez žádných snů nebo nočních mur.

 

Byla sobota, pět hodin odpoledne a zbývala hodina do zahájení večírku u Sagnierových. Za půl hodiny se měl James stavit u Sáry doma, což nevěděl přesně, kde je, takže bude zase hledat a proto byl již v bílém obleku a loučil se s dědou, který šel rovnou do domu Sagnierových, aby dohlížel na ukončení příprav.

„Tak ať se tam včas dostanete,“ řekl mu a přemístil se pryč. James se nejistě pousmál a také se přemístil, ale na začátek ulice, která byla na papírku. Rychle se rozhlédnul kolem sebe, jestli neuvidí nějakého kouzelníka, nebo i normálního mudlu, který mu bude schopen odpovědět.

„Hledáš někoho, mladíku?“ ozval se hlas nějaké staré ženy a on se rychle otočil.

„Ano paní, mohla byste mi prosím prozradit, kde najdu dům rodiny Deneuve?“ optal se jí slušně, jak se to naučil na hodinách etiky a etikety.

„James Evans pokud se nepletu, pan Deneuve mě poslal na vás počkat a zavést vás k nim domů, mudlové totiž jejich dům nevidí a ani nezvaní kouzelníci jej nespatří,“ vysvětlila mu stará paní a vydala se cestičkou kolem parčíku s dětským hřištěm.

Šli pár minut, když James spatřil dva větší domy a mezi nimi volné místo, kde by se dala postavit i pořádná vila a taky měl pravdu. Došli až na ono místo a stařenka mu podala ruku, tak se jí chytil a společně s ní prošel brankou. V tu chvíli spatřil nádhernou vilu s nádhernou zahradou.

Stařenka ho pustila a došla až ke dveřím. James se zastavil a hleděl na tu krásu, která byla všude kolem něj. Z toho pohledu ho vyrušilo až odkašlání a on se podíval po jeho původci.

„Omlouvám se, jen mě to ohromilo. Tolik květin jsem neviděl ani v obchodech,“ pronesl omluvně a rychlým krokem došel až ke stařence.

„Když jsme u těch květin mladíku, nezapomněl jste je náhodou pro mladou paní?“ optala se ho a Jamesovi se rozšířily oči hrůzou.

„Jo a nezapomeň skočit do květinářství a koupit své partnerce kytici, jak se to sluší,“ zašeptal Alastor Jamesovi, když mu pomáhal s uvázáním kravaty.

Jamesovi se okamžitě objevila v ruce hůlka a začal s ní provádět nejrůznější křivky, spirály a plno dalších pohybů. Našel totiž kouzlo, jak vytvořit květinu podle svých představ a tak se o to právě pokoušel.

Stařenka ho celou minutu sledovala při soustředění a pak vydechla překvapení, když se chlapcovi v ruce objevil květináček s květinou, která měla nádherné květy a také hrála barvami duhy.

„Omlouvám se, že jsem se musel uchýlit ke kouzlům, ale byl jsem tak nervózní, jestli to tu najdu, že jsem úplně zapomněl na květinářství,“ omluvil se a střenka se usmála.

„Nic se neděje, chlapče, jsem si jistá, že takhle jedinečná květina mladou paní potěší,“ odpověděla stařenka a on ji následoval do vstupních dveří.

Obrovská vstupní hala ho také uchvátila. Doopravdy to byla vila se vším všudy.

„Vítej, přišel sis pro moji dceru?“ ozval se hlas, který už znal a on se otočil na pána domu.

„Dobré odpoledne, pane Deneuve. Ano, jsem tu pro Sáru,“ odpověděl mu James a Maxmilián mu pokynul, aby ho následoval. James vstoupil do místnosti s několika stolky a židlemi, ale hlavně vysokým barem s barovými židlemi. Maxmilián se postavil za bar a James se na jednu z těch vysokých židlí posadil.

„Dáš si něco k pití? Sára ještě není hotová, a jak vidím, tak jsi tu o dobrých deset minut dříve,“ nadhodil a on jen přikývnul.

„Pokud mohu, bude stačit sklenička vody,“ odpověděl mu na první otázku a během pár vteřin před ním doopravdy ležela sklenice ze zeleného skla plná vody. Zvednul ji k ústům a mírně nasál vůni nosem, aby si ověřil, jestli je nezávadná.

„Nevěříš mi, že testuješ, jestli tam není jed?“ optal se ho naoko popuzeně.

„Jen síla zvyku. Bystrozor musí být neustále v pozoru, ať už se jedná o cokoliv,“ odpověděl mu James a Maxmilián si jej pečlivěji prohlédnul.

„Když už jsme u toho dávání si pozor, kdo doopravdy jsi? Přes mé kontakty jsem hledal v kartotékách dětí tvého věku a žádného Jamese Evanse jsem nenašel,“ řekl jako by nic a sledoval, jak se James zachová. Trochu ho zarazilo, když se stále usmíval.

„Ani jste nemohl. Evans je jméno mojí matky za svobodna. V registru jsem veden pod jiným jménem, které kvůli osobním záležitostem nepoužívám,“ odpověděl mu James.

„Nepustím svojí dceru s někým, od koho neznám ani pravé jméno,“ vyjel na něj Maxmilián a Jamesovi se v ruce objevila hůlka. Maxmilián měl v ruce okamžitě i tu svoji, ale James ji namířil na své čelo.

„Finite Absconde Cicatrix!“ zašeptal a Maxmilián hleděl, jak se Jamesovi na čele smršťuje část kůže a odkrývá tak jinou vrstvu. Když bylo dílo dokonáno, James oddělal hůlku a ukázal tak svojí jizvu ve tvaru blesku.

„Ještě nevíte, kdo jsem?“ optal se ho a Maxmilián sklopil pohled. James se chystal znovu jizvu skrýt, ale do místnosti s barem vešla Sára. Měla na sobě nádherně světle modré šaty a James se na ní otočil, čímž ji ukázal i jizvu na svém čele. Sára si také všimnula hůlek v jejich rukách.

„Co se tu stalo? Kde James vzal tu jizvu?“ optala se a létala pohledem z Jamese na svého otce.

„Dovol mi se ještě jednou představit. Jmenuji se Harry James Potter a tu jizvu mi způsobila kletba smrti,“ pronesl a Sára se na něj nechápavě podívala. Harry Potter, všem známý jako chlapec, který přežil smrtící kletbu a zastavil největšího černokněžníka. Nechápala, proč se vydával za někoho jiného a poté si vzpomněla na první den, kdy se setkali a on se jim představil.

„Vidím před sebou Jamese Evanse a tak to i nadále bude,“ odpověděla a tentokrát nechápal James. Také chvíli přemýšlel a pochopil, že chce hrát jeho hru na utajení pravé identity.

„Děkuji,“ odpověděl. „Absconde Cicatrix!“ dodal a hůlkou si rozříznul kůži na čele a přetáhnul ji přes jizvu.

„Harry Pottere, …“

„Jamesi Evansi, prosím,“ skočil Maxmiliánovi do řeči a on po chvilce přikývnul.

„Pane Evansi, čekám svojí dceru doma kolem deváté hodiny večerní. Skvěle se bavte,“ popřál jim a odešel z místnosti.

„Děkuji za ty nádherné šaty, neměl sis s tím dělat tolik starostí,“ řekla mu, když k němu přistoupila.

„Jen jsem chtěl, abychom k sobě ladili. Tady máš ještě něco, co jsem vytvořil,“ odvětil a podal ji svůj výtvor.

„Je to nádherné, má to barvy jako duha,“ hlesla radostně. „Jen si to odnesu do pokoje a hned se k tobě připojím. Počkáš ve vstupní síni?“ optala se a James s úsměvem přikývnul.

James čekal pod schodištěm ve vstupní síni, jak tu místnosti nazvala Sára, a sledoval, jak k němu běží po červeném koberci dolů. V tu chvíli si připadal jako nějaký princ, který čeká na svojí nastávající. Při té představě se mírně začervenal.

„Můžeme?“ optal se, když přijala jeho nabízené rámě. Souhlasně přikývnula a James je oba přemístil před pozemky rodiny Sagnierů.

 

„Akorát na čas, ti čtyři na nás již čekají,“ ozval se sir Damien, který čekal u hlavní brány, jak bylo domluveno.

„Dobré odpoledne,“ pozdravili jej sborově a on se na ně usmál. Pak jej už mlčky následovali do sídla, které se před nimi rozprostíralo. Nutno říci, že to byl renesanční zámek s několika domky okolo, kde bydlelo služebnictvo.

U vchodu do tanečního sálu James spatřil dědu, jak kontroluje seznam hostů s těmi, co přicházejí. Když šli kolem, s úsměvem na něj mrknul a James pokračoval dál.

Vešli do tanečního sálu a před nimi se rozprostřela místnost velikosti podobně Velké síni v Bradavicích. Všude bylo plno hostů a kolem stěn byly kulaté stoly, kolem kterých seděli hosté. V čele sálu bylo pódium, na kterém byla kapela, která dnes měla hrát k tanci.

„Ještě, že mě tu nikdo nezná, by mě tu sežrali zaživa,“ hlesl ve španělštině a Sára se vedle něho pousmála a více mu stiskla ruku, aby mu dala najevo, že ho nedá.

„Tak pojďme mládeži, musíme se představit pánům domu,“ zavelel Damien a vydali se tedy do čela místnosti, kde stála manželská dvojice.

„Vítejte na našem skromném večírku, sire Lefebvre,“ pronesl muž s blond vlasy a světle hnědými oči. Podle toho co James usoudil, to byl pan Sagnier, protože matku od dvojčat již viděl a okamžitě ji poznal. Dnes byla oblečená ještě hrozněji, než obvykle.

„Dovolte mi představit mé dva zbývající žáky lekcí tance. Sára Deneuve a James Evans,“ pronesl Damien a oba zmínění se mírně poklonili, nebo spíše James se uklonil a Sára udělala pukrle, tak jak tomu kdysi bylo a stále je v šlechtických rodech.

„Vítejte. Jsme zvědavi, co vás sir Lefebvre za ten měsíc naučil. Doufám, že se ukážete v tom nejlepším světle,“ přivítal i je onen muž a Damien je odvedl ke stolu, kde už seděla čtveřice jejich „spolužáků“ a Marieta.

„Jamesi, dnes ti to náramně sluší a tobě také Sáro, barvami k sobě ladíte,“ pronesla Marieta a ukázala jim na dvě volné židličky.

„Tyhle šaty mi James včera večer poslal. Nejdříve se zdály být trochu větší, ale jakmile jsem je měla na sobě, padly mi jako ulité,“ odpověděla Sára a James si vysloužil dva obdivné pohledy a čtyři překvapené až opovrhující.

„Jamesi, použil jsi na ty šaty nějaké kouzlo na úpravu velikosti?“ optal se ho Damien a dívky hned napnuly ouška, aby se dozvěděly něco, co by jim ušetřilo peníze za stále nové šaty.

„Kouzlo zvané obchodní tajemství mezi mnou, dědou a jedním obchůdkem u nás v Anglii na Příčné ulici,“ odpověděl James s mrknutím oka a Damien se podíval na děvčata a pak se rozesmál.

„Chápu, pokud něco takového existuje, obchodníci to jistě nepoužívají jen tak, jejich tržby by klesly,“ poznamenal a James se pousmál.

Nějakou dobu se jen tak společensky bavili, nebo spíše James jim vypovídal, jak to vypadá na Příčné ulici a co je tam jiného než na jejich Eiffelově náměstí a naopak. Všichni u stolu ho s nadšením poslouchali do doby, než se ozval cinkot lžičky o skleničku a slovo si vzal pán domu.

„Dovolte mi vás ještě jednou přivítat na našem skromném večírku na počest mé ženy, která dnes slaví narozeniny,“ oznámil hostům a všichni začali tleskat. Po chvilce všechno utichlo a pán domu si zase vzal slovo. „Nyní nechť kapela hraje a vy se bavte,“ pronesl do davu a kapela začala hrát. James hned poznal rytmus pro Valčík, ale zatím se k ničemu nechystal. První tanec patřil oslavenkyni a jejímu muži. Všichni je se zaujetím pozorovali, ale jakmile přišla další píseň, James se zvednul ze židle a přistoupil k Sáře.

„Smím prosit?“ optal se a s úklonou jí podal svoji pravou ruku. Sára s úsměvem přijala a s několika dalšími páry vpochodovali na taneční parket.

James si byl chvíli nejistý, ale stačil mu jediný pohled do Sářiných zelených očí a byl klidný jako vždy. Tančil zcela automaticky.

Když vešli ti dva na parket a začali tančit, ozval se kolem do kola šum hlasů. Všichni je sledovali a žasnuli nad tím, jak jim to jde. Po dalších dvou delších tancích valčíku se hudba změnila na Waltz a James se Sárou změnili postavení, takže mohli dále pokračovat v tanci. Damien je se zaujetím pozoroval a Marieta se jen usmívala.

„Neměli bychom se k nim přidat? Jsou tam sami mezi dospělými,“ optala se Marieta Damiena a ten přikývnul. Vstal a nabídnul se a Marieta okamžitě přijala. Postavili se kousek od tančícího páru a své okolí oslňovali ukázkou dokonalého tance.

Mezitím se dvojčata u stolu usmála a spiklenecky se podívala na své partnery.

„Tak co, máte tu hůlku? Mám chuť mu něco udělat, podívejte se, jak se k ní tulí a oba se usmívají jako andílci,“ optala se Catherine a Xavier přikývnul.

„Doma jsem našel tátovu náhradní hůlku, jak jsem říkal. Zkoušel jsem si pár kouzel a jedno jsem zvládnul, ale mělo by stačit, aby odsud ten zmetek odešel s pláčem a už se neukázal,“ odpověděl a všichni čtyři se uličnicky usmáli.

„Co je to za kouzlo? Nemůžu se dočkat, až to uvidím na vlastní oči,“ optala se Isabelle a Xavier se jen usmál. Bylo poznat, že nic neřekne a nechá si to pro sebe.

Všichni čtyři se zvedli a přidali se k tanečníkům na parket, ale v tu chvíli se James se Sárou usadili ke stolu a dali si trochu oddych. Přece jen by rádi vydrželi celý večer a nemohli se unavit hned na začátku. James se napil čisté vody a Sára si nalila jablečný džus.

„Nezdá se ti, že ti čtyři něco chystají? Měli na tvářích podivné úsměvy,“ optala se Sára a James jen přikývnul. Zakousnul se totiž do jednoho z chlebíčků a pozoroval tancující páry.

„Smím prosit?“ ozval se Raphaël vedle nich, když si Catherine sedla vedle Jamese. Ten souhlasně kývnul Sáře na otázku, kterou měla vepsanou v očích, a pozoroval ty dva, jak jdou na parket. Sice se mu to nelíbilo, že mění partnerky, ale on tančit nehodlal.

„Jak se ti líbí na našem panství?“ optala se Catherine a James se na ní podíval.

„Je to tu velké a také luxusně vyzdobené. Na mě asi až moc, ale pokud se to líbí tomu, kdo tu žije, je mi to jedno,“ odpověděl ji a Catherine se zarazila.

„On právě tvrdil, že je to tu moc přezdobené? Vždyť tohle je ještě nic, oproti velkým akcím,“ pomyslela si a ještě jednou si ho prohlédla.

„Nechtěl by ses tu trochu projít? Nebo si zatančit? Ono to, že nemůžeme střídat partnery, mi trochu vadí,“ hlesla po chvilce a James tedy vstal a vyzval ji k tanci, čemuž se usmála, ale nebyla sama. I Xavier se usmál a přichystal se na svojí šanci.

James došel na parket společně s Cath kousek od Sáry a Raphaëla, aby se s ním mohl vyměnit, kdyby se nudil se svojí novou partnerkou.

Zrovna tančili Slowfox, když Jamesovi přejel mráz po zádech. Rozhlédnul se kolem sebe a spatřil, jak k nim letí temně fialový paprsek. Několik tanečníků přestalo tančit a hleděli na to s překvapením i zděšením. James zareagoval a řídil se svým instinktem. Pustil partnerku, do které strčil, aby odlétla z dráhy kouzla a on uskočil do strany. Paprsek se zaryl do místa, kde před chvíli stál, ale to už na něj letěl další, úplně stejný.

V ruce se mu objevila hůlka a on před sebou jediným mávnutím vytvořil světle modrý štít, který kletbu odrazil. Díval se mezi stoly, aby zjistil, kdo na něj zaútočil, ale nikoho neviděl. Pak najednou zpoza závěsu vylétla další kletba, které uhnul a sám vyslal odzbrojující a omračovací paprsek přímo do závěsu. Byl si jistý, že ho útočník neuvidí, protože se bude chtít skrýt.

Když temně fialovému paprsku uhnul, prolétl kolem něj, ale nenarazil do země, nýbrž do Sáry, která se k Jamesovi rozběhla. Zakřičela bolestí a sesunula se k zemi. V ten moment James vyslal svá kouzla a hned se otočil po zdroji křiku.

V sále již nikdo netančil ani hudba nehrála, všichni se dívali na to, co se před nimi stalo. Nikdo nemohl odtrhnout oči od chlapce, který kouzlil neverbálně a ještě tak rychle, že jenom viděli dva paprsky a konec.

Další křik se ozval zpoza závěsu, když z něj vylétla hůlka, která dopadla k nohám Jamese a pak jen zvuk těla, které spadlo na zem. James tomu nevěnoval pozornost a rychle přiskočil k Sáře, která vzlykala bolestí a držela se za pravou nohu. James k ní přikleknul a chytil ji za ruku.

„Sáro, co tě bolí?“ optal se rychle a ona mu jen ukázala, že holeň na levé noze. James na ní tedy položil svojí ruku a jemně přejel po kůži, aby zjistil, jestli je kost na správném místě.

„Jamesi, víš co jí je?“ optal se hned Alastor, který se tam přihnal.

„Asi zlomená holenní kost. Kouzla na léčení mi moc nejdou a tolik jich neumím, spravíš to?“ optal se dědy a Alastor si kleknul vedle něj. Chvíli kroužil hůlkou kolem dívčiny nohy a pak k ní vyslal světle žlutý paprsek kouzla. Dívka přestala brečet a dívala se na svoji nohu. Pokusila se postavit a James jí pomohl.

„Už je to dobré, ale stále to bolí. Můžu si jít sednout?“ optala se Jamese a ten ji objal kolem pasu. Dobře z knihy věděl, že po vyléčené zlomenině nemá člověk danou kost namáhat, nebo se znovu zlomí. Oba dva došli k jejich stolu a Sára se posadila. James z vnitřní kapsy saka vytáhnul malou mističku a odstranil víčko.

„Namažu ti to ještě hojivou mastí, tak chvilku vydrž,“ vysvětlil a nabral trochu světle zelené hmoty na dva prsty. Hojivou mast jí jemně rozetřel v místech, kde byla kost zlomená. Alastor mezitím vzal hůlku útočníka ze země a došel k Jamesovi.

„Tady je ta hůlka, kterou na tebe zaútočili,“ pronesl a u stolu už stál i Damien s Marietou. Tři ze čtyř zbylých žáků jeho kurzů se klidily z místnosti pryč, ale ve dveřích je zastavila nějaká bariéra.

„Dveřmi se ven nikdo nedostane, dokud nebude viník potrestán,“ rozezněl se Alastorův hlas přes celou místnost a všichni se podívali ke dveřím, kde stál Raphaël, Catherine a Isabelle.

„Co s tím máte společného vy tři?“ optal se pán domu. Damien se šel podívat pod závěs, odkud se útočilo a do náruče si položil tělo jeho posledního žáka a to Xaviera.

„Co jste mu udělali?“ rozkřičela se místností Xavierova matka a klestila si cestu k Damienovi.

„Jen jsem ho omráčil, ale příště mu zlámu všechny kosti v těle, blbečkovi,“ odseknul ji James, protože byl naštvaný. Místo, aby se ta ženská starala o to, co její syn provedl, se zajímala o jeho zdraví a ostatní jí byli ukradení.

„Klidni se chlapče, snad se toho tolik nestalo. Její noha je zase v pořádku, tak nemusíš tolik šílet,“ ozval se muž, který se postavil vedle Xaviera a nejspíše i své ženy.

„Jistě, pokud si myslíte, že týden omezeného pohybu, aby se ji ta zlomenina znovu neotevřela, je nic, tak jste pěkně bezstarostný muž. Navíc, ta hůlka je nejspíše vaše, takže pokud Maxmilián Deneuve uzná za vhodné, půjdete před vyšetřovací komisi vy a ne váš syn,“ vypálil na něj a několik lidí zalapalo po dechu. Jak si může někdo tak mladý dovolit na tak vysoce postaveného muže. Vždyť to je samotný náměstek Ministra kouzel.

„Chlapče, asi ti nedochází, kdo já jsem, že? Jmenuji se Fabian Lamure, Náměstek Ministra kouzel pro Francii. A pokud je mi známo, právě jsi také kouzlil a děti mohou vlastnit hůlku až od jedenácti let, dříve jen s povolením, nebo ve zvláštních případech,“ pustil se do něj papaláš a v té chvíli zakročil Alastor.

„Je mi upřímně jedno, jak vysoké je vaše postavení, ale na mého vnuka a hlavně Bystrozora ve výcviku si hubu otevírat nebudete, pokud si nechcete rozházet styky s Anglickým Ministerstvem kouzel. Kdybyste byl co k čemu, přijmete hanbu za svého syna, omluvíte se a doma ho náležitě potrestáte,“ prskl na něj a Fabian ustoupil o dobré dva kroky dozadu. Jeho žena zbledla a Damien si Jamese prohlížel. Zdá se, že toho o sobě ještě hodně neřekl.

„Slečno, omluvte prosím mého syna za špatné chování. Doma ho náležitě potrestáme a doufám, že se brzy uzdravíte a za čtyři týdny nám znovu ukážete váš talent na tanec se svým partnerem,“ ozvala se paní Lamureová a Sára souhlasně přikývnula. James schoval hojivou mast a sebral ze stolu hůlku. Otočil se na Fabiana a hodil mu ji.

„Kdyby se to mělo opakovat, vrátím mu to stejnou měrou, aby poznal, co je to bolest,“ okomentoval to a otočil se na Sáru. „Chceš jít domů? Minimálně týden si už nezatančíš,“ optal se polohlasem a Sára přikývnula.

„Dědo, v devět jsem doma,“ oznámil mu a objal Sáru kolem pasu, pak se přemístil svým tradičním způsobem.

„Pane Moody, váš vnuk je ve výcviku na Bystrozora již v tohle věku?“ optal se ho sir Damien a Alastor se pousmál.

„Svého vnuka učím již od pěti let, kdy se poprvé dokázal cíleně přemístit bez použití hůlky. Součástí výcviku je i návštěva několika zahraničních zemí, ale to by muž, který je informovaný jako vy, měl vědět,“ odpověděl s úsměvem na tváři a odešel z místnosti, kde se dal zase do hlídání.

Během deseti minut se zábava zase rozjela a všichni se pod návalem jídla a alkoholu nechali unést náladou davu, což zapříčinilo, že na nehodu, která se tu stala, si nikdo později večer nepamatoval, tedy téměř nikdo.

Sir Damien si v tu chvíli promluvil s rodiči všech čtyř dětí, které se účastnili tohoto podlého útoku na Jamese a Sáru a oznámil jim, že je dále nehodlá učit, když nedbají na dodržování ničeho, co je naučil. Naštvané a uražené aristokratické dětičky mu odsekli s tím, že je jeho výuka stejně nebavila a mohou si najít daleko lepšího učitele.

Marieta, která také poslouchala a souhlasila s Damienem, následně v jeho doprovodu opustila večírek a oba zamířili k Sáře domů, aby se Damien dohodl s jejím otcem. Cítil se provinile za to, co se stalo. Sice nemohl vědět, co se stane, ale měl na těch šest dávat pozor, protože za ně měl plnou zodpovědnost, nebo aspoň za Jamese a Sáru, kteří tam oficiálně neměli rodinné příslušníky.

 

James se přemístil společně se Sárou před její dům a pomalu zamířil k hlavním dveřím. Sára trochu kulhala, protože nemohla pořádně došlápnout na levou nohu, aby si ji znovu nezlomila. V polovině cesty ke dveřím se dveře otevřely a z nich vyšel ustaraný Maxmilián.

„Co se stalo? Jak to, že Sára kulhá?“ optal se starostlivě Jamese.

„Prvně ji odneste do jejího pokoje, bude lepší, když si lehne a pokusí se usnout, aby nabrala energii pro léčbu nohy,“ odpověděl James a Maxmilián se na něj podíval stylem „bez vysvětlení nic neudělám“.

„Vysvětlím vám to, ale prvně mě prosím poslechněte,“ naléhal na něj James a Maxmilián tedy vzal Sáru do náruče a odnesl ji do domu. Ještě mu řekl, ať na něj počká v místnosti s barem a už vybíhal schody do druhého patra. James ho poslechl a během doby, po kterou na něj čekal, si urovnal myšlenky. Po deseti minutách se Maxmilián objevil v místnosti a sednul si do křesla naproti Jamesovi.

„Již mi všechno řekla a děkuji ti, že jsi ji hned dopravil domů,“ pronesl a James na něj překvapeně hleděl. Čekal, že na něj bude řvát, že jeho dceru neochránil a vystavil ji nebezpečí, ale tohle nečekal.

„Nemáte za co děkovat, já bych se měl omluvit, že jsem ji vystavil takovému nebezpečí. Kdybych tomu kouzlu neuhnul a vyčaroval štít, nestalo by se to,“ odpověděl James a tentokrát si ho prohlížel Maxmilián.

„Tak mi řekni, jak to bylo z tvého pohledu. Je možné, že tě Sára chránila před mým hněvem a neřekla mi všechno,“ pronesl neutrálně a James se dal do vysvětlování. Jak si neplánovaně vyměnili partnery, pak během jeho tance musel uhnout kouzlu, které jednou zablokoval svým štítem. Pak jak mu uhnul, aby mohl vyslat své dvě kouzla a přitom fialový paprsek zasáhnul Sáru a zlomil ji nohu. Také mu řekl, jak to pokračovalo a s kým se pohádal.

„Jamesi, po tom, co jsi mi řekl, se nemusíš vůbec za nic omlouvat. Kdybys tomu kouzlu neuhnul a vyčaroval štít, neměl bys čas na vyslání svých kouzel, aby účinně našly svůj cíl. Já ti děkuji za pohotovou reakci a vyléčení mé dcery. Navíc se ti budu muset omluvit za problémy, které ti nejspíše Fabian Lamure ještě způsobí, protože je to strašný egoista,“ pronesl a James se na něj znovu překvapeně podíval.

„Pane, máte návštěvu. Sir Lefebvre se svojí přítelkyní,“ ohlásila návštěvu služebná, která se objevila ve dveřích místnosti, a Maxmilián vyskočil na nohy.

„Přiveď je prosím sem a optej se jich, jestli si nedají něco k pití a pokud ano, připrav to,“ poručil ji a služebná se s úklonou vzdálila.

„Zdá se, že jste dnešního večera trochu rozvířili vody pařížské smetánky,“ poznamenal a James se rozesmál. Když se ho Max optal, čemu se směje, řekl mu, že si myslel, že i on patří mezi tuhle „smetánku“, ale Max ho vyvedl z omylu a vysvětlil mu, jak se věci mezi šlechtou a vysoce postavenými kouzelníky mají.

„Dobrý večer, pane Deneuve. Jamesi, vidím, že tu jsi také, to je dobře,“ ozval se sir Damien a přijal nabízený gauč, kde se usadil i s Marietou. James se do dalšího rozhovoru moc nezapojoval a po několika minutách se optal, jestli ještě může jít navštívit Sáru, než bude muset domů. Max mu vysvětlil cestu, James se rozloučil a odešel do druhého patra, kde našel Sářin pokoj.

Zůstal u ní do devíti hodin, kdy se rozloučil i s ní a vydal se do vstupní síně, kde si jej odchytil Max a předal mu vzkaz od Damiena, který se týkal dalších hodin tance a etiky s etiketou. Poté se přemístil domů, kde si dal ještě něco malého a lehkého k jídlu a po umytí se uvelebil ve své posteli, kde po chvilce usnul. Za posledních pár hodin toho na něj bylo moc a on bude potřebovat energii na neděli, kdy ho čeká další trénink rozpoznávání jedů v jídle, vaření a příprava lektvarů a také další cvičení kouzel, aby získal lepší rychlost v kouzlení a také aby se naučil zase nějaká nová kouzla. Jako každá neděle i ta nadcházející bude stejně nebo ještě více náročná, než ty předcházející. Ač tento výcvik byl těžký a unavoval ho, stále byl šťastný a měl sílu se smát na své okolí.

 


<- Předchozí díl!                                                                            Další díl! ->